Všeobecná historie

Když mě František požádal, abych napsal pro tyto nové stránky něco o historii obce a okolí, řekl jsem si, že to bude poměrně jednoduchá záležitost. Prolezu internet s odkazy na historii Okrouhlého Hradiště, Poloučan, Dlouhého Hradiště a Daňkova, stáhnu články z Wikipedie, Hameliky a podobných portálů, proložím to několika starými fotografiemi vsí a Gutštejna a bude hotovo. Tak jednoduše to zpočátku opravdu vypadalo. Snad by to tak i šlo, kdyby…

Čím více jsem prohlížel různé zdroje informací, tím více jsem narážel na zvláštní skutečnost. Není problém najít historické prameny na období od prvních zmínek o uvedených obcích, přes další století, období první československé republiky, až po rok 1938. Po tomto roce však nastává informační vakuum bez zmínek o období II.světové války, osidlování pohraničí po roce 1945 a ani další následné roky informacemi zrovna nepřekypují.
Vzhledem k tomu, že období před rokem 1938 si může případný zájemce bez větších problémů zmapovat na internetových stránkách, chtěl bych v dalších řádcích věnovat době od tohoto roku po současnost, neboť i včerejšek už je historie.

Nejsem pamětník celého uvedeného časového úseku a ani bych si nedovolil sám a bez vaší pomoci tuto éru mapovat a hodnotit. Chci proto požádat všechny, kteří mají k těmto nádherným místům vztah, aby se pokusili aktivně spolupracovat na tvorbě této stránky.

1938-1945

Informace z těchto těžkých roků jsou skutečně jen velmi kusé. A pamětníci tohoto období již ve velké většině zemřeli.

A tak se údajné události dostávají do skupiny legend a mýtů, které neúprosně zavál čas.

Asi už se nikdy nepodaří ověřit pověsti o pracovním táboře v lomu, kde mělo v období druhé světové války pracovat větší množství francouzských válečných zajatců, o příčině smrti tří příslušníků Rudé armády, kteří jsou pohřbeni na hřbitově v Okrouhlém Hradišti, o zapadlém německém obrněnci kdesi v bažinách u Hadovky pod Šipínem, o americkém zajateckém táboře za Poloučanami ve směru na Konstantinovy Lázně, o likvidaci obrovského množství německé munice na Kozím vrchu a o pevnostním bunkru vyhozeném do vzduchu u Úterského potoka, jehož zbytky jsou k vidění dodnes. Zajímavé, ale neověřitelné báje z ustního podání našich dědů a u některých z vás i pradědů. I oni však tato vyprávění měli z druhé ruky a kdo ví, co si přidali, či na co zapomněli.

1945 – dodnes (protože i včerejšek už je historie)

Od roku 1945 dochází k postupnému osídlování vsí, samot a mlýnů novými českými obyvateli, většinou volyňskými Čechy z území tehdejšího Sovětského svazu a ze Šumavy. Někteří zakrátko opět odcházejí, ale mnozí zde našli svůj nový domov a jejich potomci zde žijí dodnes. Doufám, že právě od nich přijdou informace o životě v regionu po roce 1945, o Revolučních gardách, soužití s ještě neodsunutými obyvateli německé národnosti, o Národních výborech v Poloučanech a Okrouhlém Hradišti i o společenském životě té doby. Vždyť v těchto letech byly v provozu i hospody v Poloučanech a Dlouhém Hradišti.

Vím, že v té době bylo vlastnictví fotoaparátu vzácností a tedy obrazová dokumentace bude poměrně řídká, ale přesto prosím potomky prvních osídlenců, ať prohlédnou své rodinné poklady a zkusí něco najít. Fotografie, noviny, úřední doklady, svatební oznámení, parte. Vše, co by tento časový úsek mohlo nějak přiblížit.
Více fotografických i jiných materiálů by se mělo objevit z let pozdějších, z doby zakládání Jednotných zemědělských družstev, práce v lomu a v lesích.

Technickým unikátem v regionu v tomto čase byla lanová dráha pro přepravu vytěženého kamene z lomu do nákladiště u železniční zastávky Břetislav. I zde mohou existovat nějaké unikátní fotografie. Vzácné jsou též snímky mlýnů na Úterském potoce a Hadovce.

Se vznikem JZD, MNV, Svazu žen, Svazarmu a ČSPO se v pozdějších letech objevilo množství akcí pořádaných těmito organizacemi. Taneční zábavy, družstevní dožínky, májové veselice, požární závody, závody ve střelbě a motokrosu..

Když byly založeny Státní statky vzniká v Okrouhlém Hradišti Traktorová stanice a Statková závodní jídelna na návsi.

Prosím ty, kdo mají nějaké fotografie související s tancovačkami, požárními závody či jinými akcemi (např.motokrosový závod u nádrže), snímky z práce, ze statku, z lomu, ať jsou tak hodní a poskytnou je k ofocení, ať se o ně můžeme podělit s ostatními.

Zvláštní kapitolou regionu jsou trempové, čundráci, vandráci nebo prostě jen tuláci krásnou přírodou. Ti začali kraj objevovat koncem padesátých let minulého století a v letech šedesátých a sedmdesátých již bylo okolí Okrouhlého Hradiště s Gutštejnem poměrně známou trempskou lokalitou. Tito divocí a polodivocí tuláci se postupně ochočovali, znali se s místními a chodili s námi na pivo. Taky nám lezli za holkama. Prostě kamarádi. Byli i takoví, kteří se domestikovali úplně, odhodili zde své boty z toulavého telete a zakotvili napořád. Takže kamarádi, kteří jste tenkrát na vandry vozili fotografické přístroje úžasných značek Pionýr, Ljubitěl, Smena či dokonce Flexaret a nenechali jste tyto někde zástavou v hospodě, vzpomeňte na krásná léta, na potlachy a osady a dejte o sobě vědět. Každá informace bude vítána.

Po roce 1989 nastává doba digitálních médií, objevuje se internet a fotky a články z této doby už jsou pro každého volně dostupné. Proto se zatím tímto obdobím nezabývám, jistě však má své místo v historii a postupně na něj dojde.



Těším se, že díky vaším příspěvkům budeme moci vytvořit kvalitní a zajímavou stránku o historii regionu, odlišnou od suchých historických dat a výpisů z archivů, stránku živou a veselou, na kterou se rádi všichni podíváte.

Za veškeré příspěvky a materiály předem děkujeme.

Honza Haralík
mirhon@karneval.cz